Asistent Nováková nebo asistentka Nováková?
Nejen v podnikání se musíme rozhodnout jak budeme prezentovat svojí profesi či dosažené vzdělání. Co napsat na vizitky, poštovní schránku, dveře kanceláře nebo záhlaví emailů? Chcete být raději doktor nebo doktorka? Jste učitel nebo učitelka? A co označení „chirurgyně“?
Tradičně se mužský rod v českém jazyce považuje za zástupný a tak může označovat jak muže, tak i ženy. Gramaticky je tak štítek na dveřích „Nováková, asistent vedoucího“ vlastně zcela správně. Slovo „asistent“ (konkrétně se jedná o generické maskulinum) zahrnuje jak muže, tak ženy. V komunikaci ale nejde jen o to, zda dotyčný výraz splňuje gramatická pravidla, ale i o hodnoty, která jednotlivá slova a jejich tvary representují.
Generické maskulinum tak nemusí být vždy tou nejšťastnější volbou. Nejen že mužský tvar zní u některých profesí nebo titulů opravdu divně (řekly byste například spojení „herec Vilma Cibulková“?), jazykověda navíc ke generickému maskulinu dodává, že není tak neutrální a fér, jak se na první pohled tváří. Slova jako „doktor“, „advokát“ totiž automaticky vyvolávají primárně představu muže, což má například neblahé důsledky pro image odbornic na pracovním trhu.
Dodejme jen, že přechylování slov u profesí a titulů je trendem, který se rozšiřuje i tím, jak se ženy dostávají do pozic a profesí, o kterých se jim v minulosti ani nesnilo. „Divně“ znějící názvy, jako například výše zmíněná chirurgyně, jsou tak zřejmě jen otázkou zvyku, tak jak tomu bylo u dnes již zdomácnělého slova ministryně. V 50. letech totiž probíhala veřejná debata o tom jak pojmenovat zcela novodobý úkaz - ženu v ministerské funkci. Tenkrát se nabízela divně a nezvykle znějící slova jako je ministra, ministerka či právě dnes používané ministryně.